Definice má k jednoduchosti daleko a samotný termín mi nejde moc přes pusu, připadá mi moc „počeštěný“, ale nevím, jak jinak bych to nazýval. V zásadě jde ale o možnost růst (a klesat) bez větších problémů. Škálovatelný byznys nemá problém téměř neomezeně růst (omezují ho například jen finanční prostředky), zatímco neškálovatelný byznys nemůže přijmout ani investice od jiných investorů, protože jednoduše neumí ani s nimi přímo úměrně zvětšovat svůj obrat a násobit své zisky. Netýká se to však pouze růstu. Stejný problém s neškálovatelným byznysem je i v situaci, kdy firmě klesají tržby. Pokud je škálovatelná, může přímo úměrně klesajícím tržbám a zmenšujícímu se počtu zákazníků také snižovat náklady (například na administrativu, sklady, zaměstnance.., zkrátka náklady spojené s péčí o zákazníka) a tím si zachovat procento profitability a nedostat se tak do problémů.

Škálovatelnost a můj byz

Začátkem prosince jsem se vrhl na affil byz. Tedy.. ne tak docela. Jde sice o affil weby, ale pronajímám na nich i inzerci a je mi jedno, jestli si na desetinásobek svých nákladů web vydělá skrz inzerci nebo provize. Jak je to tedy s možností neomezeného růstu bez zádrhelů v online affiliate byzu? Teoreticky to možné je, ale pouze v případě developmentu. V případě akvizic už to podle mého názoru možné není. V případě neomezených finančních prostředků asi neseženete na českém trhu neomezené množství výdělečných webů (nejen affil) a ještě k tomu za rozumnou cenu a v souladu s Vašimi kritérii. Na tomhle a dalších problémech dle mého ztroskotá byznys plán nově představené InvestGen.cz.

Jediný postup, který je škálovatelný, je výroba nových výdělečných webů na nově zaregistrovaných doménách, jejichž název (volných) má tolik kombinací, že množství je téměř neomezené.

Vzhledem k tomu, jak se cílový stav blíží, jsem nucen přemýšlet o tom, co bude dál. Proto vlastně i píšu tenhle článek a zamyšlení. Chci dál růst, ale nechci celoroční práci opakovat každý rok. Současným omezením (kromě financí) jsem tedy já a můj čas. Zde přichází na řadu škálovatelné delegování a tedy jediný způsob, jak si lze koupit čas.

Delegování

Ať si kdo chce, co chce, říká, delegování je pro mě nutným vyústěním a delegovat chci co možná nejvíce činností, které dělám pro zisk a jeho růst. Nehodlám žít jen pro práci, ani pracovat do konce života. Nechtěl bych nikdy skončit úspěšný jako John V. a jezdit do práce i na Štědrý den, ani bych nechtěl, aby udržitelnost růstu mé firmy závisela na mé přítomnosti. Podobně jako Timothy Ferriss si pohrávám s myšlenkou, delegovat dokonce i čtení a vyřizování vlastní e-mailové schránky.

Nemusíte kvůli delegování zaměstnávat. Existují firmy, které Vám „pronajmou“ své zaměstnance v nejrůznějších oborech. Ty si pak můžete „předplatit“ dle situace. Takový postup je pak v souladu s mou radou z článku o udržování štíhlé linie (nezatížit se majetkem, udržet si vysoký rozdíl příjmů a nákladů). Novinkou na trhu je přímo pro tyhle situace zaměřená služba http://www.virtualnipomocnik.cz/.

Někdy mi připadá, že odpůrci delegování mají dojem, že vykonavatelé práce budou pracovat podle svých postupů, nebo postupů nadřízených, kteří je zaměstnávají, ale tak to není. I když si najmete na práci jinou firmu, můžete jim přece dát své vlastní postupy a kritéria pro rozhodování, které zastáváte. Vy jste zákazník a jde o Vaše peníze, takže pracovníci budou pracovat podle Vašich postupů, protože sami nic neriskují.

Nejste nepostradatelní. Pokud například jsem ochotný mluvit s investorem, který chce jednorázový zisk a odmítám přijmout investora, který chce za vklad podíl na zisku, tak se podle těchto kritérií namísto mě může rozhodovat i cvičená opice.

Pochopitelně někdo může namítnout, že jde o velké riziko, a že takhle zbankrotovala lecjaká společnost. To ale nesnižuje výhody, které delegování nabízí. Několik ztroskotaných vztahů přeci nijak nesnižuje váhu a nezpochybňuje existenci šťastných a spokojeně fungujících vztahů. Ke vztahům to nepřirovnávám náhodou. Vybrat si obchodního partnera je podobně důležité, jako vybrat si partnera pro život (nadneseně).

Delegování a affil byz

Na tohle téma se zaměřím během roku 2012, kdy bude v mé situaci velmi aktuální. Bude velmi zajímavé sledovat pokusy o delegování mé rutinní práce a mých postupů, které jsem považoval za své know how.

• V první vlně půjde zřejmě o delegování udržení stávajícího stavu. Tedy vedení kalendáře expirací inzerce, fakturování, domlouvání prodloužení inzerce – mailová komunikace a případné shánění inzerentů jako náhradu za ty „vypadlé“ (většinou oslovování druhých, aktivních inzerentů na jiných mých webech).
• Pokud se vše podaří, přijde na řadu druhá vlna, a ta se bude starat ne o udržení, ale o stabilní růst, tedy vymýšlení nových domén, jejich registrace, development (instalace cms, design bez schvalování dle vkusu a dle stávajících webů, copywriting), linbuilding, seo, akvizice nových inzerentů, vystavování nových faktur, zápis a vedení excel přehledů atp..

Čím méně mě to bude potřebovat, tím lépe. Škálovatelnost by pak při dobrém fungování spočívala pouze v násobení najatých pracovních sil dle finančních možností.

Pravidelní čtenáři mého blogu a jeho dnes už neuchovaných článků si možná vzpomenou, že jedním z mých největších vzorů je Andreas Panayiotou, který vlastní a pronajímá tisíce nemovitostí v hodnotě 725 milionů liber (říjen 2009). Zajímavým příkladem škálovatelnosti u něj je, že zaměstnává 7 poradců, 1 právníka a 600 realitních agentů. Evidentně jeho tým 8 lidí obnáší velmi nízký náklad, který bude mít vždy, zatímco 600 agentů je proměnná v závislosti na počtu nemovitostí. Kdyby o ně náhodou nějakým způsobem přišel, přestal by zaměstnávat přímo úměrný počet agentů, zatímco tým 8 lidí by ho v nákladech nepoložil.

Závěr

Škálovatelnost není povinnost ani podmínka úspěchu. Ne každý chce neustále růst a také je to správné. Je dobré, když si najdete svou velikost, vyhovuje Vám a zůstanete na ní. V takovém případě škálovatelnost nepotřebujete. Chtěl jsem jen popsat, jak ji vidím a jak se dotýká a bude dotýkat mého podnikání. Každý ať si z toho vezme, co mu vyhovuje.